Kostel sv. Bartoloměje představuje pevný bod v dějinách města a je symbolem jeho kontinuity, neboť po celou dobu existence býval centrem duchovního
i světského života. Vznik kostela je zahalen tajemstvím. První doklady jeho existence se v písemných pramenech objevují až ve druhé polovině 14. století,
kolem roku 1352. V polovině 16. století přestal kostel vyhovovat rostoucímu významu města a tak se majitel panství Georg ze Šlejnic rozhodl zbudovat kostel nový. Stavba, dokončená v roce 1545, byla následujícího roku vysvěcena míšeňským biskupem Janem VIII. Tuto událost připomíná kamenná deska v interiéru kostela, na níž je vytesán šlejnický erb s letopočtem 1546.
Největší změny zaznamenal kostel po požáru v roce 1744. Při jeho obnově,
dokončené o jedenáct let později, bylo využito obvodové zdivo původního kostela,
které jako jediné ničivý požár přečkalo.
Přesně 130 let trvalo, než se kostel dočkal celkové rekontrukce. Pod vedením
Josefa Hampela vznikla roku 1874 v západním průčelí lodi nová vstupní předsíň a na severním průčelí presbytáře nová sakristie. Další celková rekontrukce probíhala až v roce 1972. Po jejím dokončení byla jména donátorů sepsána na pergamen a vložena spolu s relikviářovým kamenem do nového obětního stolu v presbytáři.
Podobně jako v roce 1874, byl vsazen nad boční vstup kostela pamětní kámen s latinským nápisem o celkové opravě a zdůraněním že náklady uhradili dobrovolnými příspěvky sami farníci.
Rok 1989 přinesl mnoho pozitivních i negativních změn, ale kostel svatého Bartoloměje dál plní svoji roli ve městě.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za komentáře i návštěvu blogu.