Pátá hodina ranní, šero. Rychle jsem se umyla, oblékla a vyběhla do luk,
abych po delší době zase zachytila východ slunce.
Ještě byla tma, ale obloha se nádherně zbarvila.
Na louce se pasou srnky.
Sluníčku brání mraky a čerstvá zelená tráva působí po ránu až neřirozeně.
Došla jsem až k lesu. Tady se osamoceně pásla jedna březí srna.
Ještěd v dálce.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za komentáře i návštěvu blogu.