13. července 2022
Ráno jsem se probudila ještě za šera a tak jsem se rozhodla, že vyrazím do luk a pokud budu mít štěstí, tak po nějakém čase nafotím východ slunce. Jen že obloha se začala zatahovat a nakonec z mého očekávání nebylo nic. Přesto jsem fotila probouzející se barevnou krajinu.
Barvy na obloze slibovaly krásnou podívanou.
Lužické hory a barevná obloha.
Části louky jsou posekané a tak procházím cestičkou mezi řadami posekané trávy.
Pohled na rozkvetlou "motýlí louku" . Ta už mnoho let posekaná nebyla.
Obloha se změnila v dramatickou, tak že východ slunce vidět nebyl a já se vracela domů. Tentokrát jsem sice nechytila žádné klíště,
ale přinesla jsem si na sobě dva kloše jelení. (Říká se jim také jelení vši) .
Je to muška, která létá a když na vás přistane tak pustí křídla
a leze jako drobný 2 - 4 mm brouček. Leze hlavně pod oblečení nebo do vlasů. Je poměrně těžké ho sundat a nedá se pořádně zabít. Zmáčknutí nestačí. Kousnutí dost bolí a poslední dobou je jich hodně hlavně v lesích a u nás už i v loukách.
Tak vám přeji hezké dny hlavně bez klíšťat a klošů.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za komentáře i návštěvu blogu.