22. 11. 2023

Nasněžilo

 22. listopad 2023 ...

...a u nás se objevil první sníh. Celý den mrzne a sníh tedy zatím zůstal. Jen že se má zase oteplit, tak že brzy zmizí...a pak by měl dle předpovědi napadnout další.  Jen že podle pranostiky se říká:  "Kateřina na sněhu,  Vánoce na blátě".
Tak se necháme překvapit.
Noční pohledy z okna...

15. 10. 2023

VÝZVA - ODKAZY

 VÝZVA - BAREVNÝ PODZIM 2023.

VÝZVA JE JIŽ UKONČENA, ODKAZY NA PŘÍSPĚVKY PONECHÁM, ABYSTE SE JEŠTĚ MOHLI POKOCHAT KRÁSNÝMI FOTOGRAFIEMI VŠECH ZÚČASTNĚNÝCH. 

MOC VÁM VŠEM DĚKUJI ZA ÚČAST A NÁDHERNÉ FOTOGRAFIE.

Zde přidávám odkazy na vaše články a fotografie k mé podzimní výzvě.

Vždy uvedu jméno a pod něj odkazy na všechny příspěvky k tématu. Pokud bude příspěvků víc, vždy pod jméno přidám další odkaz, abych na některý příspěvek nezapomněla.

DĚKUJI ZA ÚČAST a vaše krásné fotografie.

27. 9. 2023

Zámek Kratochvíle

 Kratochvíle  je renesanční zámek 2 km severozápadně od města Netolice v okrese Prachatice. Patrová vila byla využívána jako lovecké letní sídlo. Zámek je ve správě Národního památkového ústavu a je veřejně přístupný.

Na místě dnešního zámku původně stával hospodářský dvůr nazývaný Leptáč, který v roce 1569 věnoval Vilém z Rožmberka regentu rožmberského dominia a budovateli jihočeských rybníků Jakubu Krčínovi z Jelčan. Krčín zde postavil nový dvůr, kolem něhož zřídil rozsáhlou loveckou oboru. Takto půvabně položený dvůr se rožmberskému vladaři zalíbil natolik, že ho v roce 1579 směnil s Krčínem za městečko Sedlčany s deseti vesnicemi. Do současné podoby po vzoru italských vil nechal zámek vystavět Vilém z Rožmberka v letech 1583–1589, výstavbou pověřil vlašského stavitele Baldassara Maggiho z Arogna. Reliéfní výzdobu patra vily a zámecké kaple provedl v letech 1588–1589 italský štukatér Antonio Melana. Autorem malířských prací na zámku z roku 1589 je Georg Widman. Petr Vok z Rožmberka prodal zámek v roce 1601 císaři Rudolfu II. Dalšími majiteli zámku byli Eggenbergové a Schwarzenberkové.

22. 9. 2023

Zámek Mníšek pod Brdy

Jednalo se menší královský hrad, který byl později označován také jako tvrz. Vymezovala ho obvodová hradba, která obklopovala prostor s přibližným půdorysem kapky, jejíž vrchol se nacházel v prostoru jihozápadního nároží zámku.
Opevněná plocha byla výrazně menší než rozsah dochovaného zámku.
Součástí hradu bývala nejméně jedna věž doložená písemnými prameny a zbořená roku 1425. Z vnitřní zástavby zachytil malý archeologický výzkum jen ve skále vytesaný objekt v jihovýchodním cípu nároží. Ze středověku mohou pocházet také výstupky ve fasádě severního křídla.

8. 9. 2023

Hladový kámen Děčín

 Hladový kámen je název skaliska v Děčíně, které se nachází v řečišti Labe u levého břehu pod Tyršovým mostem. Při nízkých vodních stavech vystupuje nad hladinu řeky. Hladový kámen patří k nejstarším hydrologickým památkám střední Evropy.

Podle názvu kámen sděloval zdejšímu obyvatelstvu dobu strádání. Nedostatek vody  velká sucha přinášely neúrodu a plavci ztráceli svůj zdroj obživy, protože lodní doprava musela být zastavena. Dříve to znamenalo i nedostatek dovážené soli se všemi důsledky.

Lidé do tohoto skaliska tesali značky s letopočty a také nápisy svědčící o nízkých vodních stavech. Nejstarší čitelný záznam s letopočty a také nápisy pochází už roku 1616. Z  nápisů lze zmínit zejména nejzřetelnější a nejvýstižnější starý německý:

" Wenn du mich siehst, dann weine" (Spatříš-li mne, plač)

a také český, výstižnější mladší český nápis, který radí:

"Neplač holka, nenaříkej, když je sucho, pole stříkej"

V důsledku výstavby vltavských přehrad se po roce 1926 skalisko objevovalo podstatně častěji než dříve. V současné době je vidět v průměru 126 dní v  běžném hydrologickém roce. Pokud dojde k výstavbě vodního stupně pod Děčínem, ( snahy o toto řešení se datují už od roku 1653), bude skalisko na věky pod vodní hladinou a tak by podle legendy měl nastat trvalý čas blahobytu. 

Vyzdění u Hladového kamene se datuje kole, roku 1911. V roce 1994 bylo skalisko očištěno a jeho okolí i s přístupem k němu upraveno. 

6. 9. 2023

Za východem slunce

 Po několika dnech jsem se přinutila zasednout k počítači.

 Běžně nahlížím na vaše blogy na mobilu. Mám ale plno fotografií z minulých dní, ale teď dám jedny z ranní procházky z pondělí, 4. září. Dny se nám krátí a sluníčko už vychází kolem půl sedmé, což je doba celkem přijatelná na vstávání 
i když já osobně se vstávání problémy nemám.
Tak že pár fotek z dnešní ranní procházky. Vím, že jsou to stále stejná místa, ale zatím jsme se nikam na cesty nedostali, tak mi nic jiného nezbývá, než chodit na procházky na okraj města, do luk.
Než se ukáže sluníčko tak pozoruji dění kolem...

1. 8. 2023

Dramatická obloha

 Tyto fotografie byly pořízeny z oken bytu. Venku se schylovalo na pořádný déšť a občas i zabouřilo. Pozorovala ty proměny oblohy a neodolala a fotila hlavně ty proměny oblohy. Chvílemi to vypadalo, jakoby se z oblaků tvořil vír, chvíli se mračna zase vlnila. Vše dotvářel vítr.P

Před bouřkou

9. 7. 2023

Poutní kaple Narození Panny Marie

 Poutní kaple Narození Panny Marie

 je státní kulturní památka v  památkové zóně města Česká Kamenice. Jedná se o vrcholně barokní stavbu kruhového půdorysu

vzniklého v letech 1736 - 1739,  nejspíše z návrhu stavitele Octavia Broggia. O deset let později pak vznikl ambit. Ten má zdi uspořádané do čtverce a v jejich středech stojí portály,  od kterých ke kapli vedou arkádové chodby a nad jižním portálem ční z dálky viditelná zvonice. 
Ve čtyřech rozích ambitu jsou kaple zasvěcené Panně Marii Lurdské,  Svaté rodině, sv. Janu Nepomuckému a Antonínu Paduánskému.
V poslední kapli se nachází původní barokní oltář, ve kterém v místním kostele uložena zázračná milostná soška Panny Marie Kamenické. Vznik poutního místa je spojován s více než stem zázračných skutků Panny Marie Kamenické a provází jej mnoho pověstí. 
*****
Výstavba kaple je svázána s působením čtvrtého děkana P. Jindřicha Ignáce Teigla ( od roku 1706), za jehož úřadu vzrůstalo povědomí o vzácné sošce, která bývala vystavena v pohřební dřevěné kapli na sousedícím městském hřbitově. Páter se také nakazil morem, který Českou Kamenici postihl v letech 1713 - 1714, ale nákazu přežil a z vděčnosti za uzdravení nechal sošce Panny Marie zhotovit velký nový oltář v rokokovém stylu. 
Zázračných uzdravení přibývalo a Teigl začal uvažovat o výstavbě vznešenějšího poutního místa k jejímu uložení.
Podařilo se mu úspěšně rozběhnout sbírku a než roku 1735 zemřel, odevzdal vybranou částku magistrátu, který o rok později položil základní kámen stavby.
Kaple prošla několika úpravami a renovacemi, které zahrnovaly mimo jiné i elektrifikaci, pokrytí střechy měděným plechem, vysázení lipové aleje či pořízení nových varhan. 
Tu nejrozsáhlejší opravu v letech 1883 - 1885 financoval starosta České Kamenice Franz Preidl (1810 - 1889), kdy byla klenba kaple vyzdobena freskami Itala Ferdinanda Brunettiho s výjevy ze života Matky Boží. Zdi získaly štukovou výzdobu a umělý mramor, okna vyplnily vitráže a byla zde vystavěna kaple svatého Františka Xaverského, Preidlova patrona.
Kaple po 2. světové válce dlouho chátrala a rekonstrukce se dočkala
 až v letech 1995 - 1998.
Pohled  z parku Franze Preidla

29. 6. 2023

Růžová zahrada u zámku v Děčíně

 Růžová, kdysi Lóžová, zahrada byla založena na konci 17. století během velké barokní přestavby děčínského zámku za hraběte Maxmiliána Thuna. Je jedním z nejkrásnějších míst na Děčínském zámku.

Původně byl její prostor vyzdoben množstvím soch, kanálky s tekoucí vodou a fontánami. Velká část této výzdoby byla bohužel zničena na počátku 19. století během opevňování zámku v rámci tehdy probíhajících napoleonských válek. V následujících desetiletích zahrada víceméně přežívala ve stínu velkorysých podniků na Jižních zahradách, které tehdy ke slávě a rozkvětu přivedl zahradník Franz Josst st. Sláva Lóžové zahrádky se znovu povznesla až roku 1881, kdy zde Franz Josst ml. zřídil věhlasné rosárium.

23. 5. 2023

14. 5. 2023

Ke Dni matek

 Dnes jsem ke Dni matek dostala od synů dvě kytice tulipánů, kolopejku v konvičce a dáreček.  Jsou hodní...




25. 4. 2023

Procházka městem

 Pomalu se po operaci "dávám  dohromady" a protože chůze je potřeba, tak se vydávám na krátké procházky po městě nebo jeho okolí. Na výletní túry se zatím necítím...

Rybník Cihelna

1. 4. 2023

Proměny oblohy

  30. března 2023.

Čtvrteční odpoledne a první jarní bouřka. Blesky se mi nafotit nepovedlo. Vždy foťák zareagoval pozdě...ale obloha byla zajímavá.

Čtvrtek v 17:40, přichází bouřka.

Obloha se zatáhla ...Přišla první letošní bouřka.

24. 3. 2023

Procházka městem.

 Již několikrát jsem v komentářích četla, zda bych nenafotila procházku naším městem. Musím napsat, že ve městě mě focení nebaví už proto, že je všude spousta aut a lidí a mám obavy, abych náhodou svojí fotografií zveřejněnou na stránkách někoho nekompromitovala a neměla pak problémy kvůli nedodržení  ochrany osobnosti. Proto raději fotím v přírodě, kde takové problémy nehrozí a lidem se tam vždycky můžu vyhnout.

Tak že jsem tentokrát městem sice procházela. ale na náměstí jsem už nešla. Pár fotografií jsem tedy vybrala.

Kostel sv. Vavřince. Z bývalého kapucínského  kláštera je městská knihovna a klášterní zahrady je park Rumburské vzpoury.

16. 3. 2023

Zajímavý den.

  15 . březen 2023,

      Byl to pro mě překvapivě zajímavý den. Ráno mi napsala kamarádka Hanka zda bych s ní nejela na výlet, protože sluníčko konečně ukázalo svoje paprsky a obloha byla blankytně modrá. Souhlasila jsem s výletem.

 Těsně před odjezdem mi  zavolala  Jiřinka, že vyráží na cestu za mnou, do Rumburku. Potěšena tou zprávou, jsem se s Hankou domluvila, že na výlet vyrazit můžeme, ale musíme být včas zpět, abych mohla jít na nádraží za Jiřinkou.

S Hankou jsme tedy vyrazily směrem na Lobendavu  - Anenský vrch, kde je další z krásných křížových cest  našeho výběžku. Mezi tím se počasí pokazilo a začalo sněžit, tak že jsme se dlouho nezdržely a vydaly se ještě k zajímavému lomu. Spustila  se chumelenice a tak jsme se vydaly na cestu domů. 

Po návratu z výletu nastalo tolik očekávané setkání s Jiřinkou. Vlaková spojení byla problematická a tak Jiřinka přijela o hodinu později a tím pádem jsme měly méně času na společné setkání. Snad si to vynahradíme v létě až bude lepší počasí. 

Čekání jsem si zkrátila focením okolí vlakového nádraží.

Lobendava, Anenský vrch

 Moje letošní jarní putování pokračovalo další křížovou cestou, tentokrát nad obcí Lobendava na Anenském vrchu. 

Křížová cesta byla vybudována jako sedmá  z celkem čtrnácti venkovních křížových cest ve Šluknovském výběžku. Doplnila kapli svaté Anny, která byla postavena v letech 1775-1776 za podpory majitele panství starohraběte Jana Františka Václava Salm- Reifferscheidta a jeho matky Karoliny z Diettrichsteinu.

 Třináct pozdně barokních výklenkových kaplí z let 1829-1834 tvoří tvar podkovy. Čtrnácté zastavení má podobu samostatně stojící kaple Božího hrobu. Poutní areál byl rozšířen roku 1840 o Getsemanskou zahradu se sochami spících apoštolů, anděla a Krista.

Jižně od křížové cesty stojí kaple svaté Anny. Ke zdejším zajímavostem patřil pramen zázračné vody. pozůstatky studánky jsou mezi skupinou lip při hlavní silnici k Lipové.  K první poválečné opravě staveb došlo roku 1989 zásluhou kněze Františka Opletala. Prozatím poslední rekonstrukcí prošla křížová cesta v roce 2017. Výklenkové kaple restauroval Martin Wagner, autorem obrazů a kovových částí je Karel Holub.

Opravenou křížovou cestu požehnal 2. září 2017 biskup litoměřické diecéze Jan Baxant. Kaple svaté Anny spolu s areálem křížové cesty jsou nemovitou kulturní památkou České republiky. V postní době mezi Velikonocemi zde probíhají pobožnosti křížové cesty. každoročně se tu na svátek svaté Anny ( 26. července), koná tradiční pouť.

Uprostřed křížové cesty postavené do podkovy je Getsemanská zahrada.
se sochami apoštolů Petra, Jakuba, Jana,  anděla a modlícího se Krista.

4. 3. 2023

Loučení se zimou - 1. část.

 28. únor 2023

Poslední únorový den a poslední meteorologický zimní den. Já jsem se rozhodla rozloučit se zimou procházkou po okolí města a kam jinam, než k rybníkům a pohledem na zasněžené Lužické hory.  Čekání na jaro se mi zdá dlouhé díky poměrně sychravé a nevlídné zimě.  To astronomické nastane 20. března ve 22:24 hodin. Tak že se loučím se zimou i když vím, že se jen tak nevzdá a při tom volám:

 "Jaro vítej, zatím to meteorologické, brzy i astronomické."

 Od ulice Na Poustce

3. 3. 2023

Větrný mlýn Světlík

 

Křížová cesta Jiřetín pod Jedlovou

 Křížová cesta. kterou tvoří 11 rokokových zastavení, byla vystavěna v místě, kde došlo k zázračnému uzdravení. Cesta vede téměř na vrchol Křížové hory, kde se nachází kaple Svatého Kříže a kaple Božího hrobu. V okolí se také nachází výjev z Getsemanské zahrady a sochy Ježíše a Panny Marie. Celý areál byl vysvěcen v roce 1764 a v roce 1969 prohlášena za kulturní památku. Přístupová silnice

Křížová cesta Brtníky

 

Křížová cesta Šluknov

Výstavba křížové cesta probíhala v letech 1738 - 1756, Celkem bylo postaveno dvanáct sloupků:  zastavení číslo I až XI a XIII. Dřevěný kříž jako XII. zastavení, kaple Božího hrobu jako XIV. zastavení, grotty svatého Petra a svaté Máří Magdalény a Getsemanská zahrada.

Podle pověsti křížovou cestu postavil pivovarnický tovaryš Anton Drössel. Při putování za prací se zavázal slibem, že pokud ve Šluknově najde práci a domov, vystaví na čedičovém kopci křížovou cestu. Práci si našel v panském pivovaru, založil domácnost a započal se stavbou křížové cesty na místě Petrovy jeskyně. Nejdříve pracoval sám, postupně se našli dobrovolníci a přispěvatelé. o tom svědčí nápisy na výklenkových kapličkách č. IX. nese nápis A.M. IN. , číslo X.- úctyhodným H. Tobiasem Führlichem, č. XIV. - p. Heinrichem Grohmanem a Josefem Triefelem. 

22. července 1756byla křížová cesta vysvěcena. Kolem 20. července se konaly Slavnosti vysvěcení křížové cesty, kdy vycházelo procesí a na Křížové hoře byla konána pobožnost.

Jednotlivá zastavení jsem bohužel nenafotila.

Křížová cesta Rumburk

Tady je křížová cesta se čtrnácti zastaveními.

Křížová cesta Staré Křečany

Klasicistní výklenkové kaple křížové cesty byly postaveny v letech 1825-1833. O šedesát let později byly obnoveny. V průběhu let se zde vystřídaly kamenné, dřevěné i malby na plechu. Původní kamenné reliéfy, jejichž autorem byl sochař Josef Salm z Nových Křečany, nahradil v letech 1890-1896 starokřečanský farář P. Franz Langhans za obrazy malované na plechu. Řešení se neosvědčilo a poškozené malby dal roku 1922 páter Franz Christoph Frost vyměnit za dřevěné reliéfy neznámého řezbářského mistra z Fulneku. 

Římskokatolická farnost Staré Křečany křížovou cestu opravila v letech 2004 - 2005. Povalené sloupky zastavení byly vztyčeny, očištěny a do výklenků zastavení byly umístěny kopie obrazů s výjevy křížové cesty. obnovena byla i ohradní zeď. 

11. 2. 2023

Zaniklá obec Fukov

 Až do konce 18. století pohřbívali fukovští občané své nebožtíky ve Šluknově. V roce 1788 došlo v těsné blízkosti nově postaveného kostela sv. Václava ke zřízení hřbitova. O téměř sto let později roku 1881 byla v prostoru při ohradní zdi nové části hřbitova založena křížová cesta, která navazovala na kostel a tvořilo ji 14 sloupků zastavení. O další tři roky později areál fukovského hřbitova zkrášlila i Getsemanská zahrada s pískovcovými sochami apoštolů, anděla a Krista. Peníze na výstavbu křížové cesty vyly získány prodejem hrobových míst. Zájemci si mohli vybrat, zda zaplatí hrobové místo se zastavením křížové cesty nebo bez něj. Nedílnou součástí hřbitova bylo také lipové stromořadí, které také bylo pravidelně udržováno řezem na hlavu.

Osudným se stalo pro hřbitov datum 23. září 1960, kdy se uzavřela historie celé obce, která byla již v prvních letech po 2. světové válce postupně vysídlována. Tehdy byl odstřelen kostel a při odstřelu byl  fatálně poškozen i hřbitov. V následujících letech došlo k devastaci hřbitova a krádežím náhrobních kamenů.

Na počátku 21. století zůstala ze hřbitova dochována pouze ohradní zeď ( na několika místech vyvalená), dva náhrobní kameny a hlavní kříž. U původních lip došlo vlivem zanedbání údržby k rozpadu korun.

Nová éra fukovského hřbitova se začala psát v roce 2013, kdy město Šluknov v partnerské spolupráci s městem Sohland, podalo žádost o poskytnutí podpory z Česko-německého fondu podpory budoucnosti, jenž mimo jiné podporuje projekty na obnovu památek, kde se snoubil český a německý duch. Po projednání žádosti přiznal Fonf projektu dotaci ve výši 200 000,- Kč. Zbytek nákladů přibližně ve výši 261 000,- Kč hradilo město Šluknov za spolufinancování Technických služeb Šluknov, Střední lesnické školy a Střední školy sociálních služeb Šluknov, pana Mirko Bernase (vlastník areálu na Dymníku v Rumburku),  a partnera projektu města Sohland. 

Výše zmíněné subjekty se aktivně podílely na realizaci projektu, v jehož rámci byly odstraněny původní poškozené lípy, plocha hřbitova očištěna od náletových dřevin, odklizena suť, srovnán terén, zřízena okružní cesta s pískovým povrchem, plocha hřbitova zatravněna, vysazeno 28 kusů nových lip dle původní kompozice, pietně připomenuta křížová cesta s použitím kamenů ze sutin odstřeleného kostela a vyspravena ohradní zeď.

Projekt, který vycházel z návrhu zahradní architektky Ing. Ivy Jaburkové, Ph.D., byl realizován v první polovině roku 2014 firmou Technické služky Šluknov spol.  s.r.o..Veřejnosti byl předán 18. července 2014 v rámci tradičního setkání rodáků. 







31. 1. 2023

Ze Zahrádek u České Lípy do Stvolínek

 Dnes se vrátím k jednomu ze starých výletů, z roku 2016. O původní článek s fotografiemi jsem přišla a tak jsem se rozhodla článek znovu napsat.

Ze Zahrádek jsem se vydali lipovou alejí k bývalé tvrzi Jiljov.

18. 1. 2023

Nasněžilo.

 18. ledna 2023

Ráno jsme se probudili do zasněženého dne. Nejdříve jsem se radovala, že nemáme službu na chodník, ( máme ji až od 23. ledna), ale pak jsem si uvědomila, že ji mají nejstarší  sousedé v domě, kterým je oběma přes osmdesát let, a že všichni mladí jsou v práci. Tak jsem se nakonec oblékla a šla ten těžký sníh uklidit. napadlo ho kolem deseti centimetrů.




9. 1. 2023

Nedělní výzva

 Na neděli 8. ledna, vyhlásil syn Pavel výzvu na okružní výstup na Ještěd v délce 11,3 km. Parta těchto nadšenců prošla za sedm hodin tento okruh třikrát, nastoupali tak 1480 výškových metrů a ušli přes 30 km.