27. 10. 2021

Za východem slunce

 26. října 2021

Ranní pohled z okna na doslova rudou oblohu mě vytáhl ven, do luk. Jen že než jsem nahoru  k loukám došla, byla rudá záře východu slunce pryč. Uvažovala jsem o návratu domů, ale nějaká paní šla do luk venčit velkého psa a tak jsem šla kousek za ní a snažila se nafotit to, co obloha po ránu nabízela s tím, že pokud se fotky nepodaří, tak smazat je lze vždycky. Nakonec jsem doma z pořízených fotografií přece nějaké vybrala.Srnku na louce zaujala paní se psem, která šla přede mnou.


Vlčí hora, pod ní je vidět věž kostela ve Starých Křečanech
Dymník a Vlčí hora

Sluníčko se konečně ukázalo...










Obloha se na chvíli proměnila v paletu barev, ale trvalo to jen chvíli.










Na vodárně někdo přespává ve stanu.




Podzimní barvy s klesajícími teplotami pomalu zmizí a listí rychle opadává.
*****
Vzhledem k tomu, že zase stoupají počty lidí nakažených koronavirem,
 včetně i těch s očkováním, tak se bojíme cestovat hromadnou dopravou a 
zbývají nám tedy jen  toulky po okolí. 

Přeji  vám krásné podzimní dny a  opatrujte se.

25. 10. 2021

Procházka do Filipova

 Nedělní odpoledne bylo sice slunečné, ale foukal docela studený vítr. Vyšli jsme si na zdravotní procházku, která se nakonec protáhla  až do Filipova, tedy v délce 8 km.

Studánka pod Javory. Zde jsme coby děti i pozdější mládež trávili volný čas.
 Bavili se povídáním a zpěvem ještě v době, kdy jsem hrála na kytaru.
Vlevo od studánky byl rybníček, na kterém jsme v zimě předváděli 
svoje bruslařské umění...
 Dnes je téměř suchý, zarostlý vším možným a studánka zasypaná nepořádkem.
 Vedle je složený písek. Že by se chystalo její  vyčištění a obnovení?

Domy za studánkou jsou také nové. Tady byla stodola, 
která vyhořela a po ní tam byly louky a pole, 
kde si pamatuji, že se jeden rok pěstoval len, který krásně modře kvetl. 
Zámeček.
Za doby mého dětství a puberty tu byla ubytovna pro zaměstnance
 Rumburských strojíren, později Desty. 
Po zrušení ubytovny zde byla v roce 1967 zřízena restaurace a před 51 lety
 jsme tu slavili svatbu. Veranda a vchod do restaurace uprostřed nebyly. 
Stavební úpravy provedl až nový majitel.  Dovnitř se chodilo dveřmi vedle věže. 
Na schodech jsme se tehdy fotili.
Necháme vzpomínek a pokračujeme dál po Východní ulici ke hranicím
Také tady přibyly nové domy. 
V pozadí v oparu uprostřed je vidět obrys  hradu Tolštejn, 
nejsevernějšího hradu v ČR a vpravo Jedlová 774 m n.m.


V pozadí vykukuje hora  Luž 793 m n. m.
Trať na Jiříkov, dříve hodně využívaná, dnes jen minimálně. 
Už tu nejezdí ani osobní vlaky. 
Od doby, co tam byly všechny továrny zrušeny, je to jako konec světa. 
A že jich tam bylo!!! 
Jawa, Elitex, Pianovka, Lustry, Bytex, Dřevařské závody.
 Opravny zemědělských strojů, dnes nic. Privatizací se všechno zavřelo a zničilo.
Z rozvinutého průmyslového kraje se tu stal kraj, 
kam se "odkládají"  nepřizpůsobiví, protože tu není práce a mladí se stěhují pryč.
Lesy tu také značně prořídly.
Pohled k Jiříkovu, červené střechy vlevo už jsou v Německu.









Blížíme se k bývalé celnici. 
Tudy jezdily kamiony v době, než byl vybudovaný obchvat
Rumburka a nová celnice.
Pohled od vyhlídky u hranic. 
Vlevo Vlčí hora  581 m n.m., napravo plochý vrch - Hrazený 610 m n. m., 
nejvyšší vrchol Šluknovské pahorkatiny.
Pohled na Ebersbach-Neugersdorf, v pozadí Kottmarsdorf. 
Tam je krásný větrný mlýn. 
Pro nás dostupný jen autem nebo německou hromadnou dopravou.

Došli jsme do Filipova k bazilice minor Panny Marie Pomocnice křesťanů.
Je zavřeno.  
Bazilika je známým poutním místem.  Podrobnosti o jejím vzniku a historii
Pořídila jsem nějaké fotografie, ale protože se manžel cítil unavený a byla mu zima, 
počkali jsme si na autobus  zpět do Rumburka.


 


Ještě pár detailů ze dveří...
*****
 Přeji vám příjemné podzimní dny.