21. 5. 2022

Moje ranní toulání

 Nejraději chodím do přírody brzy ráno. To je ještě klid, poslouchám zpěv ptáků a potkám tak akorát nějakou tu srnku nebo přímo celé stádo.  Při návratu domů občas nějakého pejskaře, a u rybníků známé rybáře.


Ležící srnka mě bedlivě pozorovala z trávy. Zřejmě má u sebe mládě 
nebo ho právě čeká...
Vyfotila jsem ji a v klidu jsem šla dál, abych ji nerušila.
Původně jsem šla fotit východ slunce, ale východní stranu zakryly mraky.
Tak tu mám jeden  brzký ranní pohled ( 5:30 hod.), na Lužické hory.


Sluníčko se začínalo prodírat přes mraky.
Cestou k lesu.
Kolem lesa
Dymník a Vlčí hora ozářené ranním sluníčkem. Na západní straně jeden mráček...
Dymník
Vlčí hora. Tam se také kůrovec vyřádil. 
Množství pylu z kvetoucích stromů a luk se usadilo 
na hladině rybníka U Natury.
Rybník Racek. Po šesté hodině ranní se u rybníka usazují první rybáři.
Někdy se jen pozdravíme a projdu dál, někdy prohodíme pár slov. 

Když je hladina jako zrcadlo...





Ve vzduchu je zvláštní opar a hodně pylu.

U vedlejšího rybníku  se jménem Tůň
Tůň. tento rybník vznikl po těžbě hlíny na výrobu cihel. 
Kdysi byla kousek odtud v lese cihelna.
 Z nepoužívané hlíny byla později vytvořená hráz.
Tůň
Zpět u Racku. Začal foukat vítr a zrcadlově klidná hladina se rázem změnila.
Tady je ještě vidět rybářův nahozený prut. Jeden kapřík už se mu plácal v kbelíku.



Prošla jsem lesem a vracela se domů.
U vodárny. 
O kousek dál jsem si ještě nastříhala pro andulky větvičky, 
aby měly něco na hraní a pospíchala jsem domů na snídani. 
Bylo před osmou hodinou ranní a sluníčko už docela hřálo.
Takováto rána mám moc ráda. Fotila jsem i některé detaily, 
ale ty si nechám do dalších příspěvků. 
Ranních sedm kilometrů bylo super, 
jen ten východ slunce  tentokrát nevyšel...tak snad příště.
Jen že to budu muset vstát ještě o trochu dřív.