Výlet č. 7 - z 15. dubna 2022
Pokračování - část druhá
Manžel se tedy rozhodl, že půjdeme dál k vyhlídkám, přesto že náročnost cesty už z minulé návštěvy tohoto turistického okruhu znal a věděl, že nás čekají pořádně nepříjemná stoupání. Vyrazili jsme nahoru...
Manžel se musel často zastavovat a vydýchat se.
Kopec je opravdu dost prudký a cesta náročná.
Já jsem si zatím fotila drobnosti v přírodě.
Místo pohodlné cesty jsme přelézali tyto obří šutry, kudy nás vedlo turistické značení. Cesta je opravdu náročná. Netušili jsme,
že se dá na Žábu vystoupat jinou cestou a to jsme tu před lety byli. Že pohodlná cestička vede přímo sem, jsme zjistili až nahoře.
Odtud je vidět vyšlapaná, pohodlnější cestička.
Ještě pár desítek metrů a je tu vyhlídka Ponorka
Vyhlídka Ponorka
Krajina se začala schovávat do mlhavého oparu.
Zámecký vrch a na něm Kamenický hrad
Cestou k vyhlídce Tell-Platte jsou občas také docela zajímavé výhledy.
Opouštěli jsme vyhlídku Tell-Platte a pokračovali dál ke skalní kapli Nejsvětější Trojice a dál k Bratrským oltářům a pak se vydali cestou zpět kolem vyhlídky Jehla. Začal foukat vítr a počasí se docela rychle kazilo.
Skalní kaple Nejsvětější trojice.
Kaple je nově opravená a jsou tu i čerstvé květiny a velikonoční výzdoba.
Sochy u schodiště k Bratrským oltářům
Historie
Křížová cesta byla založena roku 1887. Tvoří ji třináct obrázků v dřevěných kapličkách, zabudovaných do pískovcových skal. Čtrnáctým zastavením je Boží hrob - menší výklenek mezi třináctým zastavením a pamětní deskou. Obrázky jsou kopiemi původní křížové cesty. Originály byly roku 2010 nečekaně nalezeny P. Jordánem Červeným v Římskokatolické farnosti - děkanství Česká Kamenice.
Poutní místo
Bratrské oltáře bývaly poutním místem katolíků a evangelíků. Podle lidové tradice sem přicházeli v letech 1515 - 1614 katolíci a účastnili se tajných mší, protože panství ovládala protestantská šlechta. Po bitvě na Bílé hoře pak místo tajně navštěvovali evangelíci.
Roku 1887 byly do areálu přeneseny sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Antonína Paduánského od kostela sv. Jakuba Většího v České Kamenici. Téhož roku byl z iniciativy měšťanů České Kamenice zhotoven dřevěný oltář na místě staršího, prostého. Obraz s motivem Modlitby v Getsemanské zahradě namaloval Josef Strobach, práce provedl truhlář Anton Gampe z České Kamenice. Sochy andělů pocházely od sochaře Franze Wenzela Fischera. Byla také zřízena křížová cesta a vybudována kaple Božího hrobu. U ní pak byla umístěna socha Anděla smrti.
O údržbu poutního místa a přilehlého přírodního parku kolem Jehly se staral okrašlovací spolek z České Kamenice Anpflanzungs und Verschönerungsverein.
Roku 1915 a 1923 byl areál opraven, postaveno schodiště, lavice, zábradlí a byly vyměněny obrazy křížové cesty. Po druhé světové válce místo pustlo.
Roku 1993 byl areál vyčištěn a byla zde umístěna pamětní deska s reliéfem bývalého oltáře. Roku 2011 byly skalní výklenky osazeny kopiemi obrazů dochované křížové cesty. Po úpravě schodišť byly na původní místo umístěny kopie soch z umělého kamene. Restaurované originály soch byly přemístěny na chráněné místo.
Pod skalou je umístěna kazatelna. Občas se tu konají bohoslužby.
Boží hrob.
Od Bratrských oltářů jsme pokračovali k vyhlídce Jehla.
Manžel se usadil na pařez na rozcestí a tam na mě čekal.
Výhledy kazil opar.
Vydrápala jsem se na vyhlídku Jehla. Hodně tu foukalo.
Tady jsem si asi přivodila původ nynější pořádné rýmy.
Pozůstatek stožáru střeleckého terče. Já jsem si původně myslela,
že se jedná o nějaký památník.
Kamenický hrad.
Před lety jsme jej navštívili, ale cesta nahoru suťovým polem je dost náročná.
Byl Zelený čtvrtek a tak jsme si pochutnali na třetince zeleného piva.
Náměstí Míru
Zámek by si také zasloužil opravu.
Kostel sv. Jakuba Staršího.
Náš výlet tu skončil čekáním na vlak domů...