Výlet č. 12
14. července 2021
Při večeři po mém návratu z výletu na Mariinu vyhlídku a k Dolskému mlýnu mi manžel navrhnul, že bychom mohli následující den vyrazit do Ústí nad Labem a dokud je dostatek vody, tak se jít podívat k Vaňovskému vodopádu.
Nahoru na Větruši jsme se nechali vyvézt lanovkou.
Výhledy jsou krásné, ale trochu zamlžené. Je bouřkové období a teplota vzduchu a vlhkost po nočním dešti je dost vysoká a tak se mezi kopci tvoří opar.
Pohled na hrad Střekov.
Zámeček na Větruši.
Vyhlídková věž je přístupná, ale momentálně je ještě zavřeno.
Čeká nás čtyřkilometrová cesta k vodopádu
V lese poletuje plno motýlů, jen někteří letí do míst ve svahu,
kam za nimi nemůžu jít...toto je bělásek řepový
Po výstupu na Soudný vrch se nám naskytl výhled přes louku.
Cesta nám trvá docela dlouho, protože manžel musí při výstupu často odpočívat. Navíc cesty jsou podmáčené a místy to docela dost klouže. Nikam nespěcháme. jen si přejeme, aby nás někde v lese kde to neznáme, nezastihla bouřka.
Manžel odpočívá a já fotím detaily rostlin.
Konečně lavička a výhled...doplníme tekutiny, krátce odpočíváme. Míjí nás skupina lidí a na úzkých a docela kluzkých cestičkách není kam uhnout,
tak se odpočívadlo hodí.
Pod námi na druhé straně Labe je hrad Střekov.
Z další vyhlídky už se kocháme pohledem na Masarykovo zdymadlo a na Střekov
Dostáváme se do míst, kde jsou ve strácních popadané velké kameny.
Místy se nám naskytnou zajímavé výhledy u i když jen přes větve stromů.
Tady je spadlý strom.
Prohlížím bedlivě okolí. Docela se divím, protože před chvílí nás předcházely učitelky s dětmi z mateřské školy a tuto překážku museli všichni zdolat.
Přišlo mi to docela nezodpovědné. Děvčata sedí a povídají si, češou si vlasy,
a děti běhají po kamenech. Asi to tu dobře znají.
12 m vysoký Vaňovský vodopád, který se nachází na Podlešínském potoce.
Na to, že stále prší, tak v něm momentálně moc vody není.
Ještě se nám nabízí cesta na vyhlídku z vrcholu Vrkoč,
ale to už by manžel nezvládl.
Kloužeme se po čedičových kamenech cesty dolů pod vrchol, kde máme domluvenou schůzku se švagrem.
Pohled na Vrkoč z jeho úpatí. Různě zkroucené sloupce mi připomínají
čedičové vrchy Pustý zámek u České Kamenice i Zlatý vrch.
Jezírko ve Vaňově u restaurace, kde je moc hezké posezení, ale je zavřeno.
Čekání na švagra si krátím prohlídkou okolí parkoviště.
Tady náš výlet končí návštěvou rodiny manželova bratra.
Na bouřku se začala obloha připravovat až po našem návratu domů.
