Výlet č. 2
Sobota 12. února 2022
Krásný, slunečný den. Na víkend přijel syn Pavel a tak jsme po obědě vyrazili na trochu náročnější výlet do Hřenska. Původní rozhodnutí vyrazit k Pravčické bráně jsme změnili ve chvíli, kdy jsme podél silnice zahlédli plná parkoviště a potkávali davy lidí. Rozhodli jsme se tedy pro jinou cestu a to kolem staré plynárny směrem na Janov.
Klepáč
Nahoře vede silnice na Janov. My jsme se však vydali po zelené turistické značce.
Tento dům je velice zajímavou stavbou. Jedná se o bývalou plynárnu, která je umístěna mezi skalami ve staré rokli. Chvílemi máte pocit, že jste se ocitli mezi dokonalými filmovými kulisami. Kamenný dům byl postaven na toku potoka roku 1905. Původně se jednalo o plynárnu na acetylenový plyn. Plynárna zásobovala svítiplynem dvanáct nedalekých obytných domů. Budova plynárny byla postavena mimo ostatní obydlí záměrně na bezpečně zvoleném místě a to v poměrně úzké skalní rokli. V případě náhlého výbuchu tak nebyly ohroženy životy, ani domy místních obyvatel. Ke svému účelu plynárna sloužila kolem dvaceti let.
Dnes je v budově penzion a restaurace. V létě se tu dá posedět v chládku u šálku kávy. V restauraci je umístěna ještě jedna zajímavost. Prostor zdobí obrovské hodiny, jejichž ozubená kola jsou vidět a každou hodinu se postupně rozsvěcují a čtyřicet sekund se otáčí za zvuku mechaniky.
My jsme dovnitř nešli, protože se brzy stmívá a my jsme měli ještě v plánu cestu do Janova na rozhlednu.
Původně jsem chtěla sejít dolů, ale schody byly plné mokrého listí a u schodů není zábradlí, tak jsem nechtěla riskovat.
Potok tekoucí k plynárně
Clarova kaple
Hřensko, bývalý hřbitov
Silnice do Janova. My jsme zvolili náročnější, turistickou cestu po zelené...
Náročný výstup na vyhlídku.
Zastavili jsme se na vyhlídce nad Hřenskem
Pohled na Hřensko. Městečko je schované ve stínu skal
a také zahaleno kouřem z místních topenišť.
Cesta opět vede náročným terénem
Místy jsou moc krásné výhledy
Sokolí hnízdo a Pravčická brána z boku. Turisté jsou vidět na vyhlídce naproti Pravčické bráně
Došli jsme do Janova
Sluníčko rychle klesá k západu, tak že na rozhlednu a rychle zpět,
abychom náročnou cestu skalami zvládli ještě za světla.
Janov - rozhledna
Už při výstupu jsem cítila, jak se rozhledna ve větru houpá.
Naštěstí mi to nevadí, ale těžko se za těchto podmínek fotí,
protože udržet sebe i foťák v klidu byl docela problém.
Růžovský vrch, pod ním obec Růžová
Lužické hory v pozadí
Pohled k Jetřichovicím
Lužické hory a Růžovský vrch
Pohled k Pravčické bráně
Vlevo mezi skalami je vidět oblouk Pravčické brány
Obec Růžová - přiblíženo větším objektivem.
Udržet to na houpající se rozhledně bylo někdy nad mé síly
a tak fotky nejsou úplně tak ostré, jak bych si představovala.
Navíc se soumrakem se dost rychle měnilo světlo.
Pravčická brána a za ní vykukuje Sokolí hnízdo.
Stříbrné stěny
Začínal se objevovat večerní opar.
Děčínský Sněžník. Nad ním mizelo sluníčko v mlhavém oparu
Janov a v pozadí Arnoltice
Pohled dolů a sestup...byl nejvyšší čas jít zpět do Hřenska
Pavel se tu pozastavil nad posprejovanou skálou....
jak někdo může s sebou na výlet táhnout barevný sprej,
aby se kdekoliv, navíc v Národním parku, "podepsal"?!!
Na cestě je popadané bukové listí a něm to docela klouzalo.
Konečně jsme došli k vyhlídce. Ještě nás čekal náročný sestup dolů.
Ještě jedna Janovská vyhlídka, ale ta už je ve Hřensku
Hřensko za soumraku.
Vyhlídkové místo u památníku obětem Velké války.
Penzión Soutěsky
Vstup do soutěsek
Převozník
Klepáč
Vodopád na Suché Bělé
Auto na nás počkalo. Na parkovišti na okraji Hřenska už jsme byli sami.
Domů jsme dorazili za tmy.
****
Byl to super výlet, jen kdyby byl den o trochu delší...
To si musíme počkat na léto.
Ještě se omlouvám za horší kvalitu některých fotografií.
Přeji vám příjemné dny.