Čas jarní rovnodennosti vychází na 20. března 2022 na 16:33 hod. Vzácná chvíle rovnováhy je navíc Světovým dnem štěstí a proto si ho nenechte nikým zkazit.
Přivítáme první jarní den. Máme sice slunečné dny, ale u nás s inverzí a studeným severním větrem. Na časté proměny počasí se ještě musíme připravit a tak zimní bundy, boty i čepice ještě zůstávají v pohotovosti. To nám však nebrání vyrazit si do přírody. Kdo má doma pejska tak s ním stejně musí. Já pejska nemám a tak se chodím "venčit" sama, pokud se mi nepodaří vytáhnout do chladného dne - manžela.
Při procházkách probouzející se přírodou i když stále ještě zbarvenou do hnědých odstínů, se snažím fotit i proměny počasí a první jarní květy, které vždy potěší oko, ale zároveň vzbuzují obdiv k tomu, jak se v tom chladu dokážou provrtat studenou zeminou, vyrašit lístky a dokonce vykvést, odolat padajícímu sněhu, prudkému dešti či naopak suchu.
Kamarádky srnky zbyly tu čtyři. Před měsícem tu jednu ulovil vlk. Smutný osud, ale to je příroda krásná i krutá.
Dvě srnky se někam schovaly a dvě mě pozorovaly.
Mám ještě v garáži trochu sena,
ale co když ještě nasněží...? Sem jim totiž v zimě nosím seno a mrkev.
Někdo rozvěsil na větve břízy plno lojových koulí.
Dramatická a proměnlivá obloha nad Lužickými horami
také k blížícímu se jaru patří.
Tudy jsem chodila k vodárně fotit východy slunce. Překvapily mě tu hromady hlíny.
Bude se tu stavět dům. Pokud se vydám fotit východ slunce,
budu muset vyrazit dřív a o kus to obejít...
U sousedního domu kvetou talovíny zimní.
Na záhonku o který pečuji, rozkvetly i tyto plněné sněženky.
Mechy také začínají růst.
U plotu jsem objevila hluchavku.
Čemeřici už jsem vysadila na záhon. Toto je ještě nafocená doma.
Kvetou mi i kolopejky.
Z okna jsem zpozorovala luňáka červeného, jak vyhledává kořist.
Sobotní ráno 19. března a chumelenice. Po ní slunečno, ale foukal ledový vítr.
Přeji vám krásný vstup do prvního jarního dne.
