Na místě dnešního zámku původně stával hospodářský dvůr nazývaný Leptáč, který v roce 1569 věnoval Vilém z Rožmberka regentu rožmberského dominia a budovateli jihočeských rybníků Jakubu Krčínovi z Jelčan. Krčín zde postavil nový dvůr, kolem něhož zřídil rozsáhlou loveckou oboru. Takto půvabně položený dvůr se rožmberskému vladaři zalíbil natolik, že ho v roce 1579 směnil s Krčínem za městečko Sedlčany s deseti vesnicemi. Do současné podoby po vzoru italských vil nechal zámek vystavět Vilém z Rožmberka v letech 1583–1589, výstavbou pověřil vlašského stavitele Baldassara Maggiho z Arogna. Reliéfní výzdobu patra vily a zámecké kaple provedl v letech 1588–1589 italský štukatér Antonio Melana. Autorem malířských prací na zámku z roku 1589 je Georg Widman. Petr Vok z Rožmberka prodal zámek v roce 1601 císaři Rudolfu II. Dalšími majiteli zámku byli Eggenbergové a Schwarzenberkové.
Na tomto blogu jsou fotografie, které jsem nestačila umístit na hlavní blog, fotografie mých ručních prací, původní tvorba obrázků a někdy i moje články - úvahy. Prostě od všeho trochu.
27. 9. 2023
Zámek Kratochvíle
25. 9. 2023
22. 9. 2023
Zámek Mníšek pod Brdy
8. 9. 2023
Hladový kámen Děčín
Hladový kámen je název skaliska v Děčíně, které se nachází v řečišti Labe u levého břehu pod Tyršovým mostem. Při nízkých vodních stavech vystupuje nad hladinu řeky. Hladový kámen patří k nejstarším hydrologickým památkám střední Evropy.
Podle názvu kámen sděloval zdejšímu obyvatelstvu dobu strádání. Nedostatek vody velká sucha přinášely neúrodu a plavci ztráceli svůj zdroj obživy, protože lodní doprava musela být zastavena. Dříve to znamenalo i nedostatek dovážené soli se všemi důsledky.
Lidé do tohoto skaliska tesali značky s letopočty a také nápisy svědčící o nízkých vodních stavech. Nejstarší čitelný záznam s letopočty a také nápisy pochází už roku 1616. Z nápisů lze zmínit zejména nejzřetelnější a nejvýstižnější starý německý:
" Wenn du mich siehst, dann weine" (Spatříš-li mne, plač)
a také český, výstižnější mladší český nápis, který radí:
"Neplač holka, nenaříkej, když je sucho, pole stříkej"
V důsledku výstavby vltavských přehrad se po roce 1926 skalisko objevovalo podstatně častěji než dříve. V současné době je vidět v průměru 126 dní v běžném hydrologickém roce. Pokud dojde k výstavbě vodního stupně pod Děčínem, ( snahy o toto řešení se datují už od roku 1653), bude skalisko na věky pod vodní hladinou a tak by podle legendy měl nastat trvalý čas blahobytu.
Vyzdění u Hladového kamene se datuje kole, roku 1911. V roce 1994 bylo skalisko očištěno a jeho okolí i s přístupem k němu upraveno.
6. 9. 2023
Za východem slunce
Po několika dnech jsem se přinutila zasednout k počítači.