2. září 2022
Den druhý, ranní Telč
Tak jako u nás na severu, tak i tady jsem si vyšla na pravidelnou ranní procházku městem a do parků, hlavně k rybníkům, které mám tolik ráda. Vyšla jsem krátce před šestou hodinou, kdy bylo ještě šero.
Sv. Anděl Strážce
Sv. Jan Nepomucký
Boží muka z roku 1280 v Hradecké ulici
jsou nejstaršími božími muky na Vysočině.
Dřevěný most pro pěší darovala městu v roce 1998
na znamení přátelství švýcarská obec Belp.
Kostel Jména Ježíš už ozářilo sluníčko.
Zámecký park se otevírá v šest hodin ráno. Jsem tu první návštěvník.
Kostel sv. Jakuba
Tady se zámek po ránu vzhlíží v Ulickém rybníce.
Štěpnický rybník a ranní sluníčko
Kostel sv. Anny. U něj je již nepoužívaný hřbitov, kde odpočívá moje babička.
Štěpnický rybník a v pozadí zámek
Věže kostelů Jména Ježíš, sv. Jakuba a zámek pohledem přes Štěpnický rybník
Uprostřed Štěpnického rybníka je ostrov.
Dříve se tam na voru vozily ovce, aby trávu spásaly.
Pokračovala jsem ulicí Na Posvátné a došla k Oldřichovu Náměstí.
Uprostřed stojí kaple Panny Marie, kam maminka chodívala na bohoslužby.
Za žlutou bránou stával dům, kde jsem se narodila.
Nyní je tu park a pod strom jsem položila kytičku růží jako vzpomínku
na rodiče a sourozence, kteří už nejsou mezi námi...
Pumpa z našeho dvora je stále funkční.
Nastal čas na návrat do hotelu a jít na snídani.
Omlouvám za kvalitu fotografií focených u Štěpnického rybníka proti sluníčku.
Fotky si tu hlavně ukládám na památku.
----
Po snídani jsme se vydali na výlet do Jihlavy do zoologické zahrady.
To už bude v dalším pokračování...