Nedělní odpoledne a naše procházka vedla tentokrát na Dymník. Manželovi se sice do kopce moc nechtělo, ale nakonec tam se mnou šel.
Pohled zpět k městu
My stoupáme nahoru, jen musíme každou chvíli uhýbat autům,
která jezdí nahoru k restauraci.
Manžel mě poslal napřed, že si někde sedne a na rozhlednu musím jít sama.
Ten kopec už by neudýchal. Bylo docela dusno.
Chata Dymník, kde je docela vyhlášená restaurace s výbornou kuchyní
Nejnáročnější část výstupu k rozhledně.
Na skalách v Českém Švýcarsku se dělají kovové plošiny,
ale tady není ani na pár solidních schodů. Stačilo by dřevěné zpevnění. Přece jen sem chodí hodně turistů i z Německa.
A teď výhledy z rozhledny: dole je fotbalgolfové hřiště,
Vlčí hora
Vpravo v pozadí Růžovský vrch
Pohled k Českému Středohoří
Pohled směrem k Liberci. Ještěd tentokrát vidět nebyl kvůli oparu.
Téměř uprostřed je opravený Hrádek ve Varnsdorfu
Rumburk
Kouř v pozadí stoupá z elektrárny u Bogatyně.
Vedle ní je v poslední době tolik zmiňovaný důl Turów.
Vlevo v pozadí je Luž s rozhlednou, Weberberg, Pěnkavčí vrch a vlevo Tolštejn.
Augustova věž, pojmenovaná po Augustinu Weschuhovi, radním, který nechal roku 1896, rozhlednu postavit.
Našla jsem tu malovaný kamínek, který jsem nafotila,
poslala odkaz na stránky a ponesu někam dál...
Kamenný strom života. O jeho stavbě i magickém místě jsem zde už psala.
Fotbalgolfové hřiště.
Na bodláku ještě čerpá zásoby na zimu žluťásek jižní
K tomuto rybníčku mě přilákal hlas chřástala vodního, ale nikde jsem ho neviděla. Zřejmě byl schovaný v rákosí.
Svítilo sluníčko, ale začalo pršet.
Spadlo pár kapek a objevila se duha
Došli jsme domů a začalo bouřit. Mezi růžovými mraky se objevovaly blesky.
Pro mě to bylo zase jedno krásné odpoledne. Nikam teď jezdit nechceme kvůli stoupajícímu počtu nákazy covidem a tak nám nezbývá, než chodit " kolem komína".
Přeji vám krásné podzimní dny
a hezké procházky podzimní přírodou plnou barev.