Nedělní výšlap na Dymník

 Nedělní odpoledne a naše procházka vedla tentokrát na Dymník. Manželovi se sice do kopce moc nechtělo, ale nakonec tam se mnou šel.

Rybník Cihelna v Antonínově údolí

Pohled zpět k městu

My stoupáme nahoru,  jen musíme každou chvíli uhýbat autům,

 která jezdí nahoru k restauraci.

Manžel mě poslal napřed, že si někde sedne a na rozhlednu musím jít sama.

Ten kopec už by neudýchal. Bylo docela dusno.

Chata Dymník, kde je docela vyhlášená restaurace s výbornou kuchyní

Nejnáročnější část výstupu k rozhledně.  

Na skalách v Českém Švýcarsku se dělají kovové plošiny, 

ale tady není ani na pár solidních schodů. Stačilo by dřevěné zpevnění. Přece jen sem chodí hodně turistů i z Německa.

A teď výhledy z rozhledny: dole je fotbalgolfové hřiště, 

 Vlčí hora

Vpravo v pozadí Růžovský vrch

Pohled k Českému Středohoří

Pohled směrem k Liberci. Ještěd tentokrát vidět nebyl kvůli oparu.

Téměř uprostřed je opravený Hrádek ve Varnsdorfu

Rumburk

Kouř v pozadí stoupá z elektrárny u Bogatyně. 

Vedle ní je v poslední době tolik zmiňovaný důl Turów.

Vlevo v pozadí je Luž s rozhlednou, Weberberg, Pěnkavčí vrch a vlevo Tolštejn.

 

Augustova věž, pojmenovaná po Augustinu Weschuhovi, radním, který nechal roku 1896, rozhlednu postavit.

Našla jsem tu malovaný kamínek, který jsem nafotila,

poslala odkaz na stránky a ponesu někam dál...

Kamenný strom života.  O jeho stavbě i magickém místě jsem zde už psala.

Fotbalgolfové hřiště. 

Na bodláku ještě čerpá zásoby na zimu žluťásek jižní

K tomuto rybníčku mě přilákal hlas chřástala vodního, ale nikde jsem ho neviděla. Zřejmě byl schovaný v rákosí.

Svítilo sluníčko, ale začalo pršet.

Spadlo pár kapek a objevila se duha

Došli jsme domů a začalo bouřit. Mezi růžovými mraky se objevovaly blesky.

 Pro mě to bylo zase jedno krásné odpoledne. Nikam teď jezdit nechceme kvůli stoupajícímu počtu  nákazy covidem a tak nám nezbývá, než chodit " kolem komína". 

Přeji vám krásné podzimní dny 

a hezké procházky podzimní přírodou plnou barev.