13. 8. 2022
Jak už z mých příspěvků jistě víte, nejraději chodím na procházky brzy ráno. Tentokrát jsem vyrazila krátce po šesté hodině. To je ještě v přírodě vše voňavé a čerstvé, ptáci vítají den svojí písničkou a louky voní rosou. V posledních týdnech však neprší a tak se s rosou setkám jen v místech, kde jsou běžně mokřadní louky a jít tam se dá pouze v holínkách nebo právě teď, když je sucho i v běžné obuvi. 
V trávě poskakují kobylky...a občas objevím kvítek jetele s drobnými kapičkami rosy.
Obloha se sice zatahuje, ale deště se stejně asi nedočkáme.
Na loukách nechávají zemědělci vždycky kousek porostu neposekaného.
Tam se schovává hmyz. Já jsem na stéblech trávy objevila tiplici obrovskou.
Na listu maliníku odpočívá žlutokřídlec hnědočárný. Domnívám se, že je to on,
ale jistá si nejsem ani po ověření v atlasu motýlů...
Všude létá chmýří z bodláků
Prošla jsem za les a spadlo pár kapek...Schovala jsem foťák do brašny a ono přestalo. Jen na Luži asi prší...Říkám si..."to je všechno?" Klidně bych zmokla.
Mokřadní louky kudy se běžně nedá projít, jsou spálené sluníčkem.
Tady mlsám "špendliky". Jsou sladké.
Pro někoho jen pohled na louku - bez významu, pro mě pohled téměř podzimní, pro malíře - paleta barev...
Přeji vám krásné dny.