10. prosince 2021
Do rána nám napadl sníh. Naštěstí tentokrát nemáme službu a tak jsem si ráno užívala procházkou do luk i když byla obloha zatažená. Přesto občas mezírkou mezi mraky prosvítalo sluníčko.
Potkala jsem ze sousedství paní s pejskem a tak jsme prohodily pár slov a tento pejsek nám u toho asistoval. Za plotem v domku však mají hárající fenku a tak nakonec musela paní vzít pejska do náručí a odnést, protože jinak by se snad na vodítku uškrtil...ach ta láska.
Ranní sluníčko prodírající se přes mraky občas barví krajinu do růžové a chvílemi až do fialové barvy, jindy zase do modré či šedé.
Překvapilo mě, že auto, které tu před týdnem zapadlo, tu stále ještě zůstává... příběh o autu, a kdo tam s ním přijel, je na druhém blogu.
Nechápu, že si ještě nebyli schopní zajistit někoho, kdo by auto z mokřadu vyprostil. Je to vedle vodojemu a může dojít k znečištění spodních vod.
Dokonale zaparkované...v mokřadu.
Na severní straně je obloha zatažená tmavými mraky.
U druhé vodárny jsou tři srnky. Bývají tu často. Asi jim sem donesu nějaké seno.
Škoda, že tu není krmelec.
Srnky se vydaly směrem k lesu. Každoročně tu zemědělci nechávali balík sena. Letos jsou na louce také, ale tentokrát celé zabalené v igelitu a do toho se srnky nedostanou.
Moje ranní vycházka skončila. ještě se chystáme na návštěvu k synovi a tak snad pořídím fotografie z rozsvíceného města.
Přeji vám krásný víkend.