18. dubna 2021
Při pohledu z okna jsem usoudila, že by tentokrát mohl být zajímavý západ slunce.
Sbalila jsem tedy foťák a vydala se ven.
Srnec si mě prohlédl a pokračoval v pastvě
Srnky zůstaly stát, jako bychom hrály společně hru " Štronzo",
díky které si určitě mnoho z vás zavzpomíná na dětství.
Pohled na Luž
Pohled k Valdeku od kraje lesa.
Barevnost oblohy nabírala na síle. Byla jsem nadšená a fotila...
Dymník a Vlčí hora
Pospíchala jsem k Racku přes louku s nadějí,
že stihnu západ slunce nad hladinou rybníka.
U Racku už dávno nejsou jen chaty,
ale staví se tam plno domů k trvalému bydlení.
Sluníčko zapadalo do mraků víc a víc..
Sluníčko se schovalo, přesto pohled na odrazy na hladině stály za to...
Větev a její odraz na hladině ...
Od Racku jsem pospíchala domů, než se setmí. Musela jsem projít kus cesty
kolem lesa a měla jsem obavy, abych někde při stmívání nepotkala divočáky,
kteří se soumrakem začínají hledat potravu i na loukách.
Jako první vyběhlo na louku stádo srnek.
Rychle se stmívalo.
Jak lidé začali topit, tak se pod Vlčí horou objevoval kouř.
Focení večer a za soumraku jsem si vyzkoušela poprvé.
Mohla bych fotografie zesvětlit, ale to by ztratily tu večerní atmosféru.
Večerní město...
Procházku jsem si opravdu užila.
Manžel už mě vyhlížel, kde že se tak potmě toulám...
