29. října 2022
Naše další podzimní procházka vedla k přehradě Podhájí
Mandava je plná spadaného listí
Železniční viadukt nad říčkou Mandavou. Dříve pod ním vedla lávka a cestička do údolí. Lávku vzala velká voda a cestička už dávno před viaduktem zarostla a na druhé straně později vznikla betonárka. Skála ke které jsme chodili byla z velké části zasypaná. Zaniklo tak jedno opravdu krásné a romantické místo.
Rybník Cihelna
Dříve to bylo městské koupaliště. Později bylo privatizováno a tak je teď využíváno minimálně jen ubytovanými návštěvníky Sportcentra
Cesta k přehradě Podhájí
Pstružný potok, na kterém je přehrada vybudována.
Bedla červenající. Tato bedla jedlá není.
Přehrada Podhájí
Přehrada Podhájí měla být původně vybudovaná jako náhrada za městské koupaliště. Jen že kdosi zapomněl, že nad ní vedou dráty vysokého napětí ze spínací stanice.
Nakonec patří rybářům, protože koupání by tu bylo riskantní.
Dál jsme pokračovali cestou lesem pod Dymník
Vlak na Děčín
Dříve krásný les...dnes smutný pohled
Mezi stromy prosvítá rozhledna na Dymníku, nazvaná Augustova věž
Opuštěné hnízdo v šípkovém keři.
Cesta z Dymníku. Nahoru už jsme nešli, protože se stmívalo
Znovu přes koleje...
Plody dřišťálu
Znovu u Cihelny. Kačena má jen jednu nožičku. Bylo mi jí líto.
Koukala na nás a skočit do vody před námi se ani nesnažila.
Soumrak na Cihelně.
Barevný břeh Mandavy
Výtopní ulice. Víc už se fotit nedalo kvůli špatnému světlu.
Domů jsme došli za tmy i když to odtud už není daleko.
To byla naše další devítikilometrová procházka.