6. 3. 2021

Cestou, necestou

 5. března 2021

Nařízení vlády kvůli koronaviru nám neumožní jít dál než se procházet v místě bydliště a to ještě v katastru města. S manželem  už chodíme kolem města od podzimu a nic jiného nám v tomto náročném čase ani nezbývá. Hlavně jít tam, kde se nepotkáme s davem lidí , kde je klid a pohoda. Pokud se manželovi ven nechce, vyrážím na procházky sama. Také tentokrát tomu tak bylo. Manželovi byla doma od rána zima ( i když se mi zdálo, že je přetopeno), a ven se mu nechtělo ani při mém přesvědčení, že pohybem na čerstvém vzduchu a při procházce mu pak určitě zima nebude. Odmítl kamkoli jít. Spíše to byla výmluva kvůli biatlonu a atletice, kterou vysílali v televizi. 

Vyrazila jsem tedy sama na delší procházku a na známá místa. Jen tentokrát jsem zašla hlouběji do lesa, ale stále v katastru našeho města. Užívala jsem si sluníčka, zpěvu ptáků, přírody, v lese šumění stromů a nepotkala jsem ani človíčka.

Jeden pohled z okna rozhodl. Procházka do přírody bude super.

Luž pohledem mezi stromy
Lužické hory z louky od lesa
Ještěd a Jizerské hory. Po dlouhé době je docela slušná dohlednost.


Cyklostezka vedoucí na Valdek
Na kraji je varování. Vejít můžu, ale budu opatrná.
Tady už je les hezký a můžu se tedy vydat ke křížku, 
který je mimo cestu uprostřed lesa a jen málo lidí o něm ví.
Ač nepatřím mezi ty pravé  věřící, 
poprosila jsem tu o úplné uzdravení blogerky Jiřinky z N.
Dříve v těchto místech  býval vojenský prostor a je až s podivem,
 že vojenská cvičení, která se tu konala, kříž přežil.  
O to více si ho cením a několikrát už jsem tu u něj byla. 

Kousek od křížku je kraj lesa  odkud je nádherný výhled na Jiříkov. Obce na kopci za Jiříkovem už jsou v Německu.




Dál už jít nemůžu. 
To bych se dostala na území  města Jiříkov.

Vrátila jsem se ke křížku a odtud jsem se vydala na cestu k rybníkům. 
Došla jsem k rybníku U Natury



Rybník Racek





Dymník
Vlčí hora a Světlý kopec
Rybník Tůň. Tento rybník byl uměle vytvořen v době, kdy kousek odtud stála cihelna a v těchto místech se těžil jíl na výrobu cihel. 
Později byla  hráz zpevněná a celý prostor zatopený vodou.

Přítok Tůně z lesa









Znovu u Racku, na cestě zpět



Probíhá čas námluv a kačeři jsou v této době opravdu nádherně vybarvení.
Vítr se na chvíli uklidnil a uklidnila se i hladina, kde už není led.
Zrcadlení mě doslova lákalo k pořízení mnoha fotografií.

U přítoku se vyhřívali kapři


Z černých mraků chvílemi poletoval sníh.
Rozloučila jsem se  Rackem a vyrazila na cestu domů.
Jedlová

Cesta lesem plná bláta. Prošla jsem po kraji sněhem.










Setmělo a začalo sněžit
 Moje procházka tady končila  Ušla jsem něco přes 11 km  jen po okolí města.